www.beskydy.cz - Beskydy - Beskydy - geologie

Beskydy - geologie

Geologicky jsou Karpaty součástí rozsáhlé soustavy mladých pásemných pohoří, vznikajících koncem druhohor, a ve třetihorách působením několika fází alpinského vrásnění. Jelikož od těchto pohybů neuplynula z geologického hlediska dlouhá doba, jeví se jako soustava mohutných hřbetů, oddělených hlubokými údolími či kotlinami.

Karpatská soustava se člení na několik pásem, z nichž na popisované území zasahuje pouze pásmo flyšové, též vnější. Pod pojmem flyš se v geologii rozumí mnohonásobně rytmické střídání vrstev, v tomto případě jílovců a pískovců. Pro karpatský flyš je rovněž charakteristická příkrovová stavba.

V popisované oblasti vystupují souvrství příkrovů slezského, magurského a podslezského. Souvrství příkrovu slezského budují severní polovinu popisované oblasti. V jeho dílčím bašském vývoji, s jehož horninami se setkáváme mezi Štramberkem a Frýdkem-Místkem, se v terénu nejvýrazněji projevují pískovcové vrstvy palkovické, budující vrchovinu Palkovických hůrek a na zkameněliny bohaté druhohorní štramberské vápence, které vystupují výrazně nad terén jako bradla Kotouč a Bílá hora v okolí Štramberka.

Na mnohem rozsáhlejším území vystupují souvrství dílčího vývoje godulského. Z celé řady vrstev se výrazněji uplatňují nejstarší uloženiny křídového stáří, známé dnes jako těšínsko-hradišťské souvrství, obsahující vložky pelosideritu. Tyto chudé podbeskydské železné rudy byly dříve těženy a daly základ zdejšímu železářství. Navíc bylo toto souvrství proraženo těšinitovými vyvřelinami, které vystupují jako drobné izolované žíly a výlevy v pásu mezi Valašským Meziříčím a Českým Těšínem.

Nejvýraznějším reprezentantem slezského příkrovu jsou vrstvy godulské, pocházející ze střední křídy. Místy až 2 000 m mocné souvrství odolných pískovců buduje centrální část Moravskoslezských Beskyd, Beskydy Slezské a skupinu Ondřejníka. Charakteristické nazelenalé pískovce se dosud těží v lomech v Ráztoce, v Trojanovicích, v Komorní Lhotce a zvláště pak v Řece na úbočí vrchu Godula, který jim dal jméno.

Vrstevní sled křídových usazenin ukončují vrstvy istebňanské, v nichž se střídají polohy pískovců a méně odolných jílovců. Lemují z jihu oblast godulských pískovců a budují celé zadní pásmo hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Souvrství příkrovu podslezského, který je jinak převážně vyvinut na pravém břehu řeky Moravy, jsou většinou méně odolné usazeniny, takže dnes jsou na ně vázány sníženiny a mělké tvary.

Jižní polovina oblasti, to jsou všechny hornatiny jižně od Moravskoslezských Beskyd, je budována souvrstvími příkrovu magurského. S odolnými pískovci a slepenci soláňských vrstev se setkáme ve Slovenských Beskydech, na hlavním hřebeni Vsetínských vrchů a v pásmu Makyty v Javorníkách. Jižní svahy Vsetínských vrchů a masív Javorníků je složen z vrstev zlínských, charakteristických střídáním jílovců a pískovců.

Vývoj tvarů reliéfu byl zahájen opakovanými horotvornými pohyby, při nichž došlo k vyzdvižení uvedených flyšových usazenin. Vytvořila se charakteristická příkrovová stavba a současně došlo i k přesunutí starších souvrství na mladší. Magurský příkrov byl přesunut k severu o 30 - 50 km přes příkrov godulský, ten stejným směrem o 20 - 30 km přes rozlámaný příkrov podslezský, který překryl v šířce 15 - 20 km usazeniny Karpatské předhlubně.

Potom došlo ke střídání období pohybů, tj. zdvihů či poklesů s obdobími klidu, při nichž docházelo k zarovnávání povrchu. Tím byl dán základ dnešních orografických jednotek. V závislosti na velikosti zdvihu a na odolnosti hornin tvoří jednotky budované odolnými souvrstvími hornatiny a vrchoviny, odnosu podléhající oblasti pak brázdy a pahorkatiny.

Základní rysy tohoto třetihorního reliéfu byly ve čtvrtohorách přemodelovány již jen v detailech.

Jelikož pevninský ledovec zasáhl popisovanou oblast pouze jižním okrajem, větší význam pro modelaci terénu měly procesy vázané na chladné příledovcové čili periglaciální klima. Čela výchozů odolných vrstev se zvětráváním dostala na povrch a vytvořila mrazové sruby. S pěknými příklady se mohou turisté setkat na Súlově, Baraní, Kamenárce, Bílé a jinde. Stejně tak mrazovým zvětráváním vznikly i balvanové proudy na úbočích Lysé hory, Travného, Smrku a dalších.

V Moravskoslezských Beskydech nebylo prozatím prokázáno zalednění, tvary terénu připomínajíci ledovcové kary na Lysé hoře, popřípadě Smrku, jsou považovány za sněhové čili nívační kotle.

Na prudkých svazích vznikly stejným způsobem balvanové valy a proudy. Na mírných svazích probíhal odnos rozmrzlého povrchového zvětralinového pláště (soliflukce), doprovázený jeho akumulací na úpatích. V údolích řek vznikly rozsáhlé a mocné nánosy říčních sedimentů, doprovázené místy vrstvami sprašových hlín.

V současnosti probíhá především přemísťování starší zvětralinové pokrývky, které se projevuje tvorbou zářezů v pramenných oblastech vodních toků, tvorbou strží i odnosem naplavených sedimentů na nárazových březích řek.

Pro oblast Beskyd jsou typické sesuvy, pro něž jsou dány vhodné předpoklady ukloněním střídajících se propustných a nepropustných vrstev souhlasně se sklonem svahů. Starší i současné sesuvy se nacházejí v horní části údolí Ostravice. V oblasti Javorníků je možno z posledních let uvést například řadu drobných sesuvů v hrozenkovském údolí Vranča. Ve Vsetínských vrších jsou sesuvy půdy velmi hojné. Z poslední doby je možno uvést příklady z Horní Bečvy - Bečvice, Malé Bystřice - Vaculova a Bystřičky.

Významným geomorfologickým prvkem je pseudokras Moravskoslezských Beskyd. Jde o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Od nepaměti jsou známy Radhošťské či Kněhyňské ďúry, jeskyně Cyrilka na Pustevnách či hluboké zářezy a pukliny se vstupy do podzemí na hřebeni Radhoště a Pusteven nebo na úbočí Lysé hory na Lukšinci - Ondrášovy díry. Tyto trhliny, dutiny a v některých případech rozměrné podzemní prostory vznikly roztrháním bloků godulských pískovců, popřípadě jejich rozjížděním na jílovcových vrstvách. Až na některé výjimky jsou vchody do podzemí poměrně málo známy a většinou pro běžného, nevybaveného turistu prakticky nepřístupné.


O projektu | Kontakty | Ceník reklamy | Zákaznická zona | Ochrana osobních údajů | Soubory Cookies | Doporučujeme
Průvodce Českem - InfoČesko.cz | InfoJeseníky.cz | inPhoto počasí

Doporučujeme: Lyžování Beskydy, Javorníky, Hostýnské vrchy | Ubytování Frenštátsko | Ubytování Valašsko - Javorníky - Vsetínské vrchy | Ubytování Slezské Beskydy | Ubytování Frýdecko-Místecko | Ubytování Hostýnské vrchy | Last Minute Beskydy | Chalupy Beskydy | Beskydy bez bariér | Koupání v Beskydech | Horská služba Beskydy

Copyright (C) 1998-2024 its Beskydy, s.r.o., Všechna práva vyhrazena. Používá Gate.NET v3.16b