DŮM LIDOVÉHO PÍSMÁKA J. L. MIKOLÁŠE VE SKALICI

Tento dům byl postaven v roce 1837 na místě starší zemědělské usedlosti. Na čísle 33 se narodilo a žilo několik významných osobností. V roce 1672 se zde narodil P. Václav Tadeáš Faldina, frýdecký farář a arciděkan, zakladatel Pamětní knihy děkanství frýdeckého. Faldina pro slul zejména svým sporem s majitelem frýdeckého panství hrabětem Františkem Ludvíkem Vilémem Pražmou o patronátní právo nad kaplí "Na Vápenkách" se sochou zázračné Panny Marie Frýdecké. Duchovní správu v kapli vykonávala frýdecká fara, hrabě Pražma se však rozhodl tuto zvyklost změnit a pověřil správou kaple svého kaplana P. Bonifáce a dva opavské minority. Proti takovému postupu se ohradil Faldina a rozhodl se hájit zájmy své famosti a vratislavského biskupa. Konflikt vyvrcholil napadením Faldiny ze strany Pražmových podřízených a odnesením inventáře kaple na zámek. Spor musel rozhodnout až císař Karel VI., který dal zapravdu faráři Faldinovi a nařídil vše uvést do stavu před vypuknutím incidentu.

Od konce 17. století byla vlastníkem usedlosti rodina Tkáčova, jejíž členové se často uplatňovali v duchovní službě. Významný byl P. Rajmund Tkáč (1899-1970), v době první republiky tajemník arcibiskupského komisařství pro československou část vratislavského biskupství a poté řádový kněz na Svaté Hoře u Příbrami. Po likvidaci kuěžských řeholí na počátku 50. let 20. století pracoval jako lesní dělník, později mu bylo umožněno opět působit jako duchovní.

Rajmundova sestra Marie se v roce 1918 vdala za raškovického rodáka Jaroslava Ludvíka Mikoláše (1889-1979), známého lidového písmáka a slezského buditele. Mikolášovi spolu nejprve bydleli v Raškovicích, po smrti manželčiny matky v roce 1920 se přestěhovali do tohoto domu. Mikoláš se intenzivně věnoval shromažďování hmotných předmětů zejména etnografické povahy, písemností a starých českých tisků. Jeho úmyslem bylo zpřístupnění těchto předmětů, které by upozorňovaly na význam slezského podhůří. Právě z tohoto důvodu se rozhodl ze svého domu vytvořit národopisnou chalupu slezského Pobeskydí, tento plán se mu však ve své původní podobě nepodařílo uskutečnit. Významná je Mikolášova publicistická činnost, v různých novinách, časopisech a příležitostných tiscích vydal okolo 1300 článků. Jejich kulturní a dokumentární hodnota a kvalita je různá, protože existenční důvody nutily Mikoláše psát spoustu drobných článků a publikovat je pak často i několikrát. Přesto je nutné ocenit jeho přínos pro regionální vlastivědnou práci a poznání minulosti této oblasti. Koneckonců hlavním účelem Mikolášových článků nebylo psát pro úzkou vrstvu zasvěcenců, ale seznamovat co největší počet čtenářů s rozmanitostí života na Těšínsku a v Pobeskydí vůbec.

ZDROJ INFORMACÍ: Autorem textů je Petr Juřák, čerpáno z publikace Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2002.